close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
......ŽivOt jE bOj... taK sE pOzaBíjejTe a Já byCh s dOvOLeníM prOšLa!!!

Průvodce světem lásky

14. února 2010 v 12:12 | kRiSsty & Anett |  --> Příběhy :))
Když jsme se s kamarádkou jednou nudily (měly jsme psát o tomhle sloh), napsaly jsme na ICQ společně příběh o tom, jak jsme se měly na třídním výletě do Vídně. Psaly jsme "napřeskáčku". Modře píšu já, růžově Anett.

Průvodce světem lásky

>>Tento příběh je smyšlený a nepopisuje žádnou skutečnou událost, jen osoby. Předem se omlouvám paní učitelce třídní i panu učiteli Piskovi!<<

Hned, jak jsme nastoupili do autobusu, který nás měl dovézt do Vídně, všimla jsem si krásného mladého průvodce, jež k nám nastoupil. Jeho světlé oči se na mě zahleděly a naše pohledy se na okamžik setkaly. Bylo to kouzelné. Kdybych neseděla, podlamovaqly by se mi kolena. Jeho hlas mi zněl stále nad hlavou z reproduktorů a já jsem víc a víc snila o tom se s ním sblížit.
Bylo to pro mne hrozné utrpení vidět ho, jak nás provází po Vídni, a nesmět s ním mluvit. Mé tělo se rozpalovalo stále víc. Vnímala jsem jeho hlas, ale vůbec jsem netušila, o čem mluví. Stačilo mi jen ho slyšet. Nešlo to vydržet. Bylo to kouzelné, ale zároveň hrozně nespravedlivé. Byl sice asi o pár let starší než já, ale věk nic neměnil na tom, že jsem se do něj bezhlavě zamilovala. Jeho sladká slina mu romanticky vytékala z koutku. Myslím, že se na mě dokonce párkrát usmál.

Byla velká zima, ale já jsem byla rozpálená takovou vášní, že jsem nevnímala ani ten mráz. Nedokázala jsem vnímat náš výlet a teď nevím, co mám psát do slohu. Mohla bych dlouze popisovat mou lásku na první pohled a je mi strašně, když si uvědomím, že po výletu už ho nikdy neuvidím! Byla bych strašně ráda, kdyby se naše těla dostala k sobě blíž a já bych mu mohla porodit potomka... byl by na světě další ideální člověk.
Ale pak jsem si něčeho všimla... nečeho, co naprosto zničilo mé sny. Přišla jsem o všechno, co jsem si představovala. Na jeho krásném štíhlém prstě se něco zalesklo. Nejdřív jsem si z toho nic nedělala, ale pak mi to bohužel došlo. Na levé ruce ho tížil svatební prsten. Byla to ta nejhorší chvíle v mém životě, najednou jsem nevěděla, co mám dělat. Byla jsem totálně na dně. Bylo to těžké stát vedle něj, toužit a nemoci nic podniknout. Ještě těžší však bylo milovat a vědět, že i kdybych byla v jeho věku a jeho typ, je ženatý a nic by z toho nebylo.
Bylo mi do pláče. Utekla jsem se schovat před světem za jeden stánek a brečela. Ale najednou se přede mnou objevil ON! Neudržela jsem se, jeho plné rty se slinami v koutcích mě nepředstavitelně lákaly. Věděla jsem, že je ženatý, ale moje city byly silnější. Vrhla jsem se na něj. Naše rty se přitiskly a já se snažila jazykem dostat do jeho úst, což se mi nakonec povedlo. Nedá se říct, že by nejkrásněji líbal, ale já ho tak milovala, že mi na tom nezáleželo. Jeho jazyk se dostal do mé pusy a já jsem nedokázala na nic myslet. Nevím, co mě to napadlo, ale sáhla jsem mu pod kalhoty. Ucukl.
Tak jsme se tam ještě chvíli líbali schovaní za stánkem na náměstí Am Hof, až najednou přestal. Rozhlédl se kolem. Já jsem také něco zaslechla, proto jsem se, i když nerada, vytrhla z jeho těsného sevření. Nebylo to nic těžkého, neměl skoro žádné svaly, i přewsto byl ale strašně sexy.
Vtom se u nás objevila naše milovaná paní učitelka Scigielová.
"Já tady právě slečně vysvětluji, k čemu slouží ty díry tady za stánkem," snažil se zachránit situaci můj miláček. Obdivovala jsem ho, mě by totiž nikdy tak pohotová reakce nenapadla. Jenže pak jsem zpozorněla. Všimla jsem si, jak se Scigina na MÉHO "průvodce světem lásky" dívá. Bylo to strašné. Vypadala, že na něj každou chvíli skočí a mého úžasného mužného partnera znásilní.
Nééé!!! Pane Bože, proč?! Ona se na něj vrhla a začala ho líbat. Vůbec jí to nešlo a vypadala při tom směšně. V plném zápalu jsem ji od něho odtrhla a vrazila jí facku. Nevím, proč to udělala, ale asi si mě s ním spletla a začala mě líbat. Samozřejmě, že mě můj miláček bránil a odtrhl ji ode mne. Po chvíli mi došlo, že Scigina je mého Oldíka manželka! Je to ta fúrie, která mi všechno zkazila. Doufám, že Oldík pochopil, že jsem pro něj lepší.
Rychle jsem se za Olíka schovala, chtělo se mi zvracet. Stále jsem cítila v ústech sliny mojí třídní a cítila jsem, že už to v sobě moc dlouho neudržím. Moje hlasité říhnutí je sice upozornilo, že se bude něco dít, ani jeden se ale nehnul... a to byla chyba! Vylezla jsem zpoza Oldy a vystřelila. Všechna čokoláda a sušenky, které jsem na trzích spořádala, byly najednou na ní, na té hnusné čarodějnici, která se mi pokusila ukrást mého prince. Néé, neprošlo jí to! Já jsem vyhrála a byla jsem na to pořádně pyšná.
Moje zvratky nechutně tekly po mé třídní. Jakmile jsem to viděla, neudržela jsem se a vyvrhla jsem na ni ještě své žaludeční šťávy. Vtom se za ní objevil náš pan učitel Pisk. Ten začal s velkým nadšením utírat paní učitelce obličej. To ale neměl dělat. Paní učitelce se totiž asi udělalo nevolno, a tak se vyzvracela na pana učitele.
To byla dobrá chvíle na to, abychom se s Olouškem ztratili. Všichni tam po sobě stejně zvraceli, tak co. A my jsme si s Olíkem mohli užívat poslední chvíle ve Vídni.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.