close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
......ŽivOt jE bOj... taK sE pOzaBíjejTe a Já byCh s dOvOLeníM prOšLa!!!

Ráj

2. října 2010 v 16:42 | kRiSsty |  --> Příběhy :))
Kdysi dávno (asi v 8. třídě?) jsme měli napsat sloh na téma Ráj lidí... A teď jsem to našla v šuplíku, tak se s váma o to podělím


Co je to vlastně ráj? Už Adam s Evou v něm prý žili, a přesto má o něm každý rozdílnou představu. Mínění spisovatele, který ho popsal ve své knize, může být úplně jiné než představa malíře, který se to pokusil štětcem zachytit na list papíru. Přesto si však myslím, že pár věcí mají všechny ráje společné. V tom mém ráji, panenské přírodě, která ve svém nitru skutečnou přírodou není, je několik takových faktorů, které se pokusím popsat.

U slova ráj si jako první představím vodopád, strmě padající do rozlehlého průzračného jezera. Divoký vodopád, který nejen hučí po obrovské skále, ale také příjemně pročišťuje vzduch. Jezero pod ním přímo volá po tom, aby se v něm každý návštěvník ráje dychtil vykoupat. Při pohledu na azurovou hladinu si člověk uvědomí, jak krásně čisté jezero je. Kolem něj nechybí ani menší písčitá pláž, kterou ve dne stále zahřívá zlatavé slunce sledující tuto scenérii, jež se mu den co den naskýtá. Nádherný pohled!

Poblíž nitra tohoto lidského ráje se zelená několik ovocných keřů vždy připravených poskytnout někomu plnou náruč svých sladkých šťavnatých plodů. Slouží také jako útočiště mnoha druhů zvířat, jež mají tu čest prožívat zde společně s lidmi nejkrásnější chvíle svého života. Občas můžeme z keříků zaslechnout i tiché pípání holách slepých mláďátek, která v hnízdě čekají, až přiletí jejich maminka přinášející jim potravu, po které tak touží.

K večeru se začíná celý ráj postupně nořit do temného závoje. Zvířata uléhají ke spánku, květiny zavírají svá poupátka rozmanitých tvarů a barev, jen vodopád rebelsky hučí dál. Slunce zapadá za horu vykukující z dáli mezi oblaky bílými, jako je ve dne i nebe samo. Nikam nespěchají, jen tiše zahalují horu před pohledy neukojitelných dobrodruhů a zvědavců. Ovšem slunce tyto nebesk ovečky zbarví do ruda a rozhrne jejich třpytivou clonu, ve které, až do začátku dalšího slunného dne, spokojeně spí.

Myslím, že takový ráj bohužel nikdy neovjevím, protože stejně jako žádný člověk není dokonalý, nemůže být dokonalá ani příroda.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.